15 tipů, jak fotit zvířata v ZOO

Fotografování v zoologické zahradě vypadá na první pohled jednoduše. Zvířata jsou relativně blízko, víme, kde je najdeme, a nemusíme celé hodiny stopovat srnce v lese. Jenže právě v ZOO narazíme na jiné problémy: ploty, skla, odlesky, betonové zídky, návštěvníky v pozadí nebo zvíře, které celé odpoledne leží zády k nám.

Dobrá fotografie ze ZOO by ideálně neměla na první pohled působit jako fotografie ze ZOO. Pokud se podaří skrýt plot, vybrat čisté pozadí a zachytit zajímavý okamžik, můžeme si odnést snímky, které vypadají téměř jako fotografie z volné přírody.

Tady je 15 tipů, které při focení v ZOO udělají největší rozdíl.

1. Přijďte co nejdříve

Pokud můžete, buďte v ZOO hned po otevření.

Má to několik výhod. Je zde méně lidí, takže se můžete snadněji pohybovat kolem výběhů a nemusíte fotografovat přes hlavy návštěvníků. Zároveň ještě nebývá takové horko a mnoho zvířat je aktivnější než kolem poledne.

Dalším bonusem je světlo. Ráno bývá měkčí, přichází více ze strany a na srsti vytváří mnohem zajímavější strukturu než tvrdé polední slunce.

Pokud ZOO dobře znáte, zjistěte si také časy krmení. Právě tehdy se často děje nejvíce zajímavých věcí.

2. Nejdříve pozorujte, až potom fotografujte

Jedna z největších chyb je přijít k výběhu, udělat deset fotografií a okamžitě pokračovat dál.

Zvíře přitom často opakuje určité chování.

Tygr chodí po stejné trase. Vydra se vrací na stejné místo. Opice několikrát vyskočí na stejnou větev. Pták má své oblíbené bidlo.

Stačí několik minut sledovat, co zvíře dělá. Pak si můžete dopředu vybrat místo, pozadí i kompozici a počkat, až se do připraveného záběru vrátí.

Výsledkem bývá výrazně lepší fotografie než při náhodném mačkání spouště.

3. Foťte z úrovně očí

Pokud je to možné, dostaňte fotoaparát přibližně do úrovně očí zvířete.

Fotografie pořízená ze stoje směrem dolů často působí jako obyčejná momentka. Když si ale kleknete nebo dřepnete, zvíře začne v záběru působit mnohem výrazněji.

Nízká pozice pomáhá i s pozadím. Místo země těsně za zvířetem se do záběru dostane vzdálenější část výběhu, stromy nebo obloha. Vzdálenější pozadí se přitom mnohem lépe rozostří.

U menších zvířat může znamenat dobrý záběr klidně i focení pár desítek centimetrů nad zemí.

4. Ostřete na oči

U fotografie zvířete jsou oči prakticky vždy nejdůležitější částí.

Pokud je ostrý nos, ucho nebo srst na těle, ale oči jsou lehce mimo ostrost, fotografie většinou nepůsobí dobře.

Má-li váš fotoaparát automatické rozpoznávání zvířat nebo ostření na oko, určitě ho využijte.

Ani moderní automatika ale není neomylná. U tmavých zvířat, přes sklo nebo při fotografování přes větve může fotoaparát zaostřit jinam. Sledujte proto v hledáčku, kam skutečně ostří.

U portrétu zvířete zpravidla ostřete na oko, které je blíže k fotoaparátu.

5. Plot může téměř zmizet

Plot před výběhem nemusí automaticky znamenat konec fotografování.

Princip je jednoduchý.

Dostaňte objektiv co nejblíže k pletivu, použijte delší ohnisko a pokud možno otevřenější clonu. Zvíře by naopak mělo být co nejdále od plotu.

Například:

300 mm, f/5,6, objektiv několik centimetrů od pletiva a zvíře deset metrů za ním.

Pletivo se může rozostřit natolik, že na výsledné fotografii téměř nebude vidět.

Čím více je objektiv od plotu vzdálený, tím výraznější plot obvykle bude.

A samozřejmě fotografujte pouze tam, kde je dovoleno se k bariéře přiblížit.

6. Přes sklo foťte co nejblíže

Sklo je v ZOO často větší problém než plot.

Nejhorší jsou odrazy návštěvníků, světel, stromů nebo dokonce vás samotných.

Najděte nejčistší část skla a přibližte přední část objektivu co nejblíže. Velmi dobře funguje gumová sluneční clona, kterou lze lehce přiložit ke sklu a odstínit světlo přicházející ze stran.

Pokud gumovou clonu nemáte, pomůže někdy i obyčejná ruka nebo kus tmavého oblečení kolem objektivu.

Výrazně pomáhá také fotografování pod co nejmenším úhlem vůči sklu.

Čím šikměji přes něj fotografujete, tím větší je riziko odlesků a také zhoršení ostrosti.

7. Polarizační filtr dokáže zachránit odlesky

Při fotografování přes sklo nebo vodní hladinu může pomoci cirkulární polarizační filtr.

Otáčením filtru sledujte v hledáčku, jak odlesky postupně slábnou.

Není to ale kouzelný filtr, který odstraní úplně všechno. Jeho účinek závisí na úhlu světla a zároveň ubírá část světla.

Pokud fotografujete v tmavém pavilonu a potřebujete už tak vysoké ISO, může být lepší změnit svou pozici než přidávat další filtr.

U výběhů s vodou je však polarizační filtr často velmi užitečný. Dokáže potlačit lesk hladiny a ukázat zvíře nebo kameny pod vodou mnohem zřetelněji.

8. Hlídejte pozadí

U fotografie ze ZOO bývá pozadí často důležitější než samotné zvíře.

Krásný lev před betonovou zdí pořád vypadá jako lev v ZOO.

Než zmáčknete spoušť, zkontrolujte, co se nachází za zvířetem.

Vadit mohou:

• ploty,
• betonové stěny,
• informační tabule,
• návštěvníci,
• odpadkové koše,
• budovy,
• výrazné světlé skvrny.

Často stačí posunout se o metr doprava nebo doleva a celé pozadí se změní.

Někdy je nejlepší jednoduše počkat, až se zvíře přesune před stromy, keře nebo tmavou část výběhu.

9. Využijte dlouhé ohnisko a malou hloubku ostrosti

Dlouhý objektiv není v ZOO užitečný pouze proto, že přiblíží vzdálené zvíře.

Pomáhá také výrazně oddělit zvíře od pozadí.

Objektiv kolem 200 až 500 mm v kombinaci s relativně otevřenou clonou dokáže nepěkné prostředí rozpustit do příjemného rozostření.

Místo:

100 mm, f/8

zkuste například:

300 mm, f/5,6.

Samozřejmě pouze tehdy, pokud máte dostatečnou hloubku ostrosti na oči a důležité části zvířete.

U velkého zvířete fotografovaného zblízka nemusí být nejnižší možné clonové číslo vždy nejlepší. Při f/2,8 může být ostré oko, ale čenich už ne.

10. Nebojte se vysokého ISO

Zvířata se často pohybují právě ve chvíli, kdy světla není mnoho.

Typickým příkladem jsou pavilony, zastíněné výběhy nebo zatažený den.

Nedělejte chybu, že budete za každou cenu držet ISO 100 nebo 200 a skončíte s časem 1/60 sekundy.

Běžící zvíře bude rozmazané.

Raději použijte:

1/1000 s a ISO 3200

než:

1/125 s a ISO 400.

Moderní fotoaparáty zvládají vyšší ISO velmi dobře a šum se dá při úpravách částečně odstranit.

Pohybovou neostrost ale už většinou nezachráníte.

11. Přizpůsobte čas tomu, co zvíře právě dělá

Neexistuje jeden správný čas závěrky pro focení v ZOO.

Orientačně můžete vycházet například z těchto hodnot:

Klidný portrét: 1/250 až 1/500 s

Pomalu se pohybující zvíře: 1/500 až 1/1000 s

Běžící zvíře: 1/1250 až 1/2500 s

Pták v letu: přibližně 1/1600 až 1/3200 s

Nejde o pevná pravidla. Velký pomalu letící pták může být ostrý při delším čase, zatímco drobný rychlý pták může potřebovat i 1/4000 s.

Praktické nastavení pro většinu situací je manuální režim s automatickým ISO.

Vyberete požadovaný čas a clonu a fotoaparát dopočítává citlivost podle aktuálního světla.

12. Čekejte na nějakou akci

Samotné zvíře není automaticky zajímavá fotografie.

Zkuste místo obyčejného portrétu čekat na okamžik, kdy se něco stane.

Lev zívne.

Vydra skočí do vody.

Opice natáhne ruku k mláděti.

Tygr se olízne.

Pták roztáhne křídla.

Slon nabere vodu do chobotu.

Právě podobné okamžiky odlišují zajímavou fotografii od dokumentačního obrázku z výletu.

Velmi dobře zde funguje sériové snímání. Nedržte ale spoušť neustále. Naučte se chování zvířete předvídat a krátkou sérii spusťte těsně před očekávanou akcí.

13. Využijte protisvětlo

Nemusíte mít slunce vždy za zády.

Naopak.

Nízké ranní nebo večerní světlo přicházející zezadu může kolem zvířete vytvořit nádherný světlý lem.

Výborně funguje na:

• hřívu,
• dlouhou srst,
• vousky,
• ptačí peří,
• chlupy kolem uší.

Nejlepšího výsledku dosáhnete, pokud je za osvětleným zvířetem tmavší pozadí.

Světelný obrys se proti němu krásně oddělí.

Při protisvětle ale pečlivě kontrolujte expozici. Fotoaparát může kvůli velmi světlému pozadí samotné zvíře příliš ztmavit.

14. Vyzkoušejte low key fotografie

ZOO nabízí překvapivě dobré podmínky pro dramatické fotografie na tmavém pozadí.

Hledejte situaci, kdy je zvíře osvětlené a prostor několik metrů za ním leží ve stínu.

Expozici nastavte podle zvířete.

Tmavé pozadí se ještě více propadne do černé a vznikne téměř studiově působící fotografie.

Výborně fungují například gorily, tygři, lvi, plazi nebo ptáci.

Nemusíte přitom vždy zachytit celé zvíře. Někdy stačí pouze hlava vystupující z temného pozadí.

15. Nechte si na jedno zvíře více času

Nejlepší rada nakonec je zároveň nejjednodušší.

Nesnažte se za jeden den vyfotografovat úplně všechno.

Pokud narazíte na dobré světlo, zajímavé zvíře a pěkné místo, zůstaňte tam.

Klidně dvacet nebo třicet minut.

Během této doby se může změnit výraz, poloha, světlo i pozadí. Zvíře se může přiblížit, začít komunikovat s ostatními nebo udělat něco, co trvá jedinou sekundu.

A právě taková jedna fotografie bývá nakonec mnohem cennější než stovka obyčejných záběrů dvaceti různých zvířat.

Jaké základní nastavení bych do ZOO zvolil?

Pokud bych měl připravit fotoaparát na běžný den v ZOO, začal bych přibližně takto:

• Režim: M + Auto ISO
• Čas: kolem 1/1000 s
• Clona: f/5,6 až f/8
• Ostření: AF-C / Servo
• Detekce: zvíře + oko
• Sériové snímání: střední nebo vysoká rychlost
• Formát: RAW
• Stabilizace: zapnutá při focení z ruky

Podle situace bych potom měnil především čas závěrky.

U klidného tygra ho můžeme prodloužit a získat nižší ISO. Jakmile ale začne běhat, musí čas okamžitě nahoru.

Nejlepší fotografie ze ZOO nemusí vypadat jako fotografie ze ZOO

Právě to může být dobrým cílem.

Zapomeňte na chvíli na to, že stojíte vedle stánku se zmrzlinou a několik metrů za vámi prochází školní výlet.

V hledáčku máte pouze zvíře, světlo a pozadí.

Dostaňte se do úrovně jeho očí. Odstraňte z kompozice ploty a beton. Najděte čisté pozadí. Počkejte na správný výraz nebo pohyb.

Technicky správnou fotografii lze pořídit během několika sekund.

Na opravdu dobrou se někdy vyplatí čekat půl hodiny.